6. ZASTAVENÍ
VERONIKA OTÍRÁ JEŽÍŠI TVÁŘ
K: Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste,
a děkujeme Ti,
L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Žalostně zubožen vleče se Pán ulicemi jeruzalémskými, Veronika vidí jeho utrpení a bezcitné počínání těch, kteří jsou kolem něho. Statečně projde davem a podává Ježíši roušku na otření krvavé tváře. Za její statečnost jí Pán daruje otisk své tváře, který jí zůstal trvale na roušce.
ane Ježíši, chceme se modlit za nás, křesťany v naší obci. Děkujeme Ti, za dar víry, který jsme dostali nezaslouženě.
Prosíme Tě, otiskni svou Tvář, své srdce a svou podobu do našeho života. Do našeho chování, mluvení i myšlení. Ať je na nás vidět, že Ty jsi naším vzorem. Ať nesplýváme se světem a navenek se nelišíme pouze navštěvováním kostela. Ať nepohoršujeme své okolí tím, že děláme, co se nemá. Když začneme dávat lepší příklad křesťanského života každý sám za sebe, uvidíme to i ve svém okolí. Pane Ježíši, prosíme Tě, ať jsme křesťany, v jejichž životě je vidět otisk Tvé Tváře.
K: Ukřižovaný Ježíši,
L: smiluj se nad námi.